Phalaenopsis

 

Už bylo o pěstování  těchto krásek  a zvláště   těch   hybridních  které  se  dají  běžně  a dnes  i  za velmi  přjatelnou cenu  koupit  napsáno mnoho   a tak  napíšu jen něco málo  ze   svých  zkušeností .....

 

Phalaenopsisy , které v domovině rostou převážně epifyticky , mají  široké kožovité  zelené  nebo  skvrnité listy  . Květy  jsou v hroznech nebo  latách  jsou  jak  méně  zbarvené  tak i  velmi nápadné  a jsou trvanlivé .

 

Phalaenopsis  nevytváří pahlízy  ale má  dužnaté kořeny  protože  pochází  z  oblastí  s   velmi  vyrovnaným  klimatem   bez   výraznějšího  období   klidu.

Mnohé  dnešní  hybridy  překonávají  původní   druhy  nejen  velikostí  a  barevností  květů   ale  co   je hlavní  daleko  lépe  snášejí  podmínky  vytápěných  místností .  

 

Ideální  je  u místění  na  polostinném  místě.

V zimním  období  pak  na co nejsvětlejším  protože  při nedostatku světla  nám   mohou  poupata  žloutnout          a usychat.   V  létě  musíme  ovšem   dávat   pozor   na silné   sluneční   paprsky  , protože   se  velice   snadno   spálí .  Přímé   sluníčko phal.  snese  tak  do 11 hod.    a pak  zase  až  to  pozdní    po   17 hod.

Teplota je ideální   okolo 20 - 23°C .  V létě snese i vyšší , v zimě  je   noční minimum   16°C   denní pak  18°C .

 

Zaléváme  měkkou vodou , pokud  můžeme  opět dešťovou . Převaření   či  odstátí   tvrdé vody  nám  tvrdost   vody  nevyřeší  , maximálně  nám  zní  vyprchá chlór .  Mezi  každou  zálivkou  nám  musí  substrát  proschnout  . Na  způsob  zalévání  musíme  přijít  samy.  Někdo  rostliny prolévá  ,někdo  namáčí   či  jen  rosí.   Každý má své výhody  či  nevýhody. Pokud  jen  proléváme  je dobré nenechat substrát (kůru) moc přeschnout . Pak  nám   voda  substrátem   totiž jen  proteče   a  namočí  se  jen spodní  část  květináče,  vrch zůstane   zcela  suchý  .  Při namáčení se doporučuje namočit  květináč na půl   hodiny do  vody.Délka  namáčení  záleží  jen na nás  a taky na okolní teplotě. Mě se  to  zdá  zbytečně  moc, květináč  jen  ponořím  a  hned  vytáhnu . Čím  déle  rostlinu  totiž  budeme  namáčet  tím  více  se substrát  nasákne  a  bude  dlouho vysychat.  Z  dlouho  namočené  rostliny  musíme nechat   aspoň hodinu  vodu pořádně vytéct  a nedávat  ji  hned  do okrasného  obalu   či  malé  podmisky   tam   pak  zůstane voda , substrát se moc  nasákne  a  špatně vysychá   .   A  pak  mohou  trvale  mokré  kořeny  snadno   zahnívat   a  nebo   může   rostlina   snadno  dostat  nějakou  houbovou  chorobu , která  se  při dalších   namáčení   v jedné  vodě  přenese  i na ostatní  rostliny .

 

Pokud  se  jen  rosí   , musíme  rosit  rostliny  skoro  každý den.  A  dávat  pozor  aby  nám  voda  ze  srdíčka  stačila do  večera  vyschnout , jinak  hrozí  zahnívání  a můžeme tak  přijít  i o  celou  rostlinu. 

 

Mě se  osvědčilo  rostliny  střídavě  namáčet  a rosit . 

V létě  protože je tepleji  více  namáčím ( častěji  a tím  že  jen  ponořím květináč  a   hned  ho zase vytáhnu , nenechávám   dlouho nasáknout  ve vodě)  a  ráno  jen  povrch  substrátu  lehce   orosím  .

 

V  zimě kdy  je  sušší  vzduch  spíš  více  rosím  a  nenechávám    rostlinám   substrát  od spodu moc  mokrý  protože  hrozí   nachlazení  a  snadné   zahnívání .   

 

Substrát   by měl každopádně vyschnout nejpozději do  7dní .

 

  Tvrdost  vody  snese  phalaenopsis  jako  jedna  z  mála  orchidejí  hodně  vysokou .  A   snese  i  dost  vysoké  dávky  hojiva.  Ovšem  pozor   všeho  jen  do  času.  

  

Zasolený substrát  je  jakoby  potažen  bílým  povrchem.  Proto při  používání vody  z  kohoutku  ( a také radši i měkké  dešťové  vody)   hnojíme  v  nižších dávkách  než  je na  hnojivech  uvedeno  .   

 Já  to mám  o to snažší   že  mám  k měření pomůcku  ....konduktometr  , který  měří    vodivost  vody - množství  solí  ve  vodě  a  udává ji  v  mikrosimens   Us /cm.   Pro  pár  orchidejí  se  tento přístroj   asi  nevyplatí  . Ale při  pěstování   botaniky   či  choulostivých druhů  je  to neocenitelný  pomocník .

Jen  pro  představivost ..... 

-ideální dešťová  voda  ...... 08 -  040 uS/cm, většinou  okolo 020uS/cm    , s  přidáním  1ml  hnojiva  na 1 litr  dešťové vody  okolo 050 -  080 uS/cm ,

 různí se  to  typem   či  druhem   hnojiva

-destilovaná  0 -  010 uS/cm

-voda z kohoutku - studniční   či  obecní  (městská)  okolo 800  uS/cm . Ve větších městech bývá tvrdost upravovaná  a  může  být  "jen"  400-500uS/cm.  

-lahvová  neperlivá  voda    "Dobrá voda"  187  uS/cm 

-lahvová   neperlivá voda  "Toma natura"    208 uS/cm 

-lahvová  neperlivá voda    "Korunní  "       1021 uS/cm

-lahvová minerálka   "Magnesia"                1295  uS/cm

-dobrá  je  i  kojenecká  voda , ale   málo  kdo má dnes  tu možnost   tak   jako   používat   upravenou   vodu osmotickou  reversou.

No  a  podle mých zkušeností  hodnota  hnojivé  či běžné  zálivky  by  u Phal. neměla  trvale  překročit   200 uS/cm , u choulostivých  druhů 100uS/cm . Jinak  hrozí   nejen  zasolování   substrátu  ale i popálení kořenů  a časem   úhyn rostlin .   Nadměrně  tvrdou  vodu  vydrží   rostliny  phalaenopsisu  max  tak půl roku až jeden rok.

 

 

Substrát    se   mi  osvědčil   kůrový  , nejlépe   pak   přímo   tento  jedlový  který   je  k  dostání  v   teraristických potřebách........

 

Sázet   se  dá   do   něj   jak   přímo   ,tak ho  můžeme i  míchat   s  dalšími  přísadami  jako  je  třeba  polystyren , rašeliník  nebo   dřevěné  uhlí .   To   už  záleží  jen   na   nás .   Já  phaly  sázím   jen do  samotné   nebo  ,  s  na drobno   nadroleným   polystyrenem  .  Velké balení   26l   této  kůry  nás  přijde  zhruba    na necelé   tři   stovky. 

Vhodné   substrát y  nabízí   také   firma Lukscheiter  ......

http://www.lukscheiter.cz/CZ_substraty.htm 

 

 

V    dnešní   době   je  nejen barev   ale   už   i  tvarů  (tzv. pelorických  phal.)  opravdu   nevídaně......